Návštěvnost
Stane se někdy
Stane se někdy
Stane se někdy
Stane se někdy, že mne dojímá
zvuk kosy při sečení trávy,
kdy stéblo se stéblem se objímá
padajíc spolu, bez jakékoliv slávy,
do vůně sena, která marně čeká
na ruce jenž rozhodí ji do pylu
a ví, že není lásky, ke které se kleká
a život není jen to, co vzniká z omylu.
A tak brzy ráno, když slunce ještě zebe,
do vlhké trávy vkládám ostrý břit,
abych tu krásu co mohla ještě žít
vložil těm co odešli nám předčasně,
ne v hrob, ale jen do básně,
jak slova, kterými hladili nás víc než sebe.
24.1.1991
Komentáře (11)
Komentujících (9)
Doporučit
TiskTaková ta obyčejná zachycení bolí
a ve vzpomínce zůstanou navždy. *
26.01.2021 20:14:37 | jenommarie
....Tvá poezie jemně vnikla v nitro.....jako vánek....Ji./úsměv/
25.01.2021 19:57:08 | jitoush
Když báseň kvete slovem podávaným do řádků. krásná poezie.
25.01.2021 15:25:00 | Akrij8
Znám vůně "mrtvých" trav i bolest v kříži.
Povedená poezie*
25.01.2021 15:05:00 | šerý
Tu krásu luk jsi do básně,
opravdu vložil překrásně.
25.01.2021 12:33:21 | Donne
Slyším ten šum, když kosou se táhne,
vnímám tu vůni padlých kopretin.
Cítím i smrt, když ruku na blízké vztáhne,
to vše je život, nímž já se opíjím.
25.01.2021 09:38:43 | Dreamy
To je moc povedené dílko
25.01.2021 09:37:16 | petrzal
Vzpomínám na dobu kdy strejcové v košili s vyhrnutými rukávy kosili louky.
V půlce došla řada na kořaličku a cigáro. A my jako caparti za nima běhali s hráběma ... krásná báseň
25.01.2021 09:26:56 | Clown
Ano, to bylo to pravé dětsví,venkovských dětí.Dkuji.
25.01.2021 10:00:14 | blues