Potkal jsem lásku,
potkal jsem Tebe,
jsi moje štěstí
co spadlo mi z nebe.
Z nebe vysokého,
z nebe Světa,
jsi moje láska
co každým dnem vzkvétá.
Kvete jak pole,
kvete jak len,
snad se ráno nevzbudím,
snad to nebyl sen.
A pokud to sen byl
a Ty jsi se mi zdála,
tak i v tom snu překrásném,
naše láska plála.
Plála jako oheň,
hřála jako svíce,
já jsem blázen do Tebe,
každým dnem, víc a více...
A až jednou umřeme, naše láska s námi zahyne... Chválím pěknou zamilovanou báseň!
12.03.2007 17:22:00 | Gregy