City zapadané do závěje sněhu,
postrádáš její dotek dlaně, něhu.
Ledová říše se uvnitř rozprostírá,
srdce bít přestalo, láska se vzpírá.
Mrazivé ticho je odpovědí na otázky,
co si máš počít sám, bez její lásky.
Její vnitřní kouzlo tě odzbrojilo,
jsi jenom její, paní zimy a vílo.
Jako kus ledu se rozpustit a tát,
perlami náhrdelníku lásky se hřát.
Ledová královno, proč ho zabíjíš?
Vzbudit k životu polibkem ho smíš.
Mořský vánek její vůni přináší,
je ti z ní úzko, jsi plný vášní.
Kreslíš křivky jejího těla zpaměti,
píšeš poslední slova ve své závěti.
Bylo by lépe milovat královnu léta, ale výsledek by asi byl stejný ... jen tak jsem si postesknul nad tvojí básní
31.01.2021 21:32:38 | Clown
Ta by ale nebyla chladná,
citu by byla plná, vnadná.
O letní paní si nechej zdát,
jen tajně si ji můžeš přát :o)
01.02.2021 00:13:25 | Z nitra