Jižní Čechy

 

 

Jižní Čechy

 

 

„Co kdybys“, řekla jsi:

„když jedeš kolem,

zastavil ses tam, kde stále v paměti

má voda tělo mé a olše za mě ti

ukáží cestu co na hrázi končí“.

 

Tak to je ta cesta k tvému zrání,

a ty tu nejsi.

To jenom vlnky tvých ňader na hladině

hledají v rákosí mé dlaně.

 

To je to místo co tě chrání?                

Před deštěm, vnímám jeho chlad.            

Před větrem, kterému se stromy klaní,

i před sluncem, když vystupují z blat.

 

Však před tebou mne neochrání,                        

i kdyby to bylo tvé i moje přání.    

             

Ten kout, kde spolu padali jsme do sítin,

již nalezl jsem bez podpisu tvého klína.    

Na to, co hezké je, se snadno zapomíná, 

takže nevím: „Líbal jsem tvá ústa nebo klín?“  

 

 

 

léto 2011