Vločka

Z modrého nebe snášela se,

těch kilometrů dolů k Zemi,

jen aby dolétla,

dotkla se tvé kůže.



Po malé chviličce roztekla se

na malou slzu pod řasami,

přes bradu, krk, dolů rozběhla se...


Jak člověk na vločku žárlit může!