Anotace: .
.
Kolik jizev již se mi zahojilo
šrámy po polibcích
z touhy odřená kolena
Na rtech roztátý sníh
tvoji silou
v paprscích oděná
Do ticha kompas
a pro lásku drobečky na cestu
hory peřeje propast
roky spím zbytečně nevesluj
s prasklým veslem
co ti zbylo
Jak se rozednívá
krajina našeho vnímání
zbytky snů naděje stále živá
výprava bez map za ním
to pevné pod nohama
z tvých slov
na opačném konci vesmíru
rozespalý vcházíš do jarního rána
.
.
04.04.2021 08:11:14 jenommarie
Cestu znáš. . .je TI známá.
Moc krásná milý Nowe*:) *ST
pěkné velikonoce TI přeji.
11.04.2021 07:33:58 Now
Zase pozdě. Ty svátky, jsou nejrychlejším sprinterem v cíli, když si v útrobách stadionu nazouvám tretry. Děkuji. :)
02.04.2021 22:01:10 Vivien
Teda... jsem si i víckrát četla... moc hezké verše
04.04.2021 05:16:20 Now
Jsem se zamyslel nad opakovaným čtením a zkusil si ji parkrát přečíst z konce na začátek, abych zjistil, že vše je stejné a vše je jinak. (pocity)
Děkuji. Fšem.
30.03.2021 19:19:01 Marten
....úžasem nemám slov...jen pocity...;-)fakt romantik...
30.03.2021 21:32:53 Now
Jaro a pocity, to by i zombie ožila.. :)
Báseň typu: žena píše vtělená do muže, muž v ženu, jsou neprobádaným územím vlastní existence. A pak je to spíše o pocitech než o genderové vyváženosti. :)