Věčný návrat téhož

Anotace: Nastavte dlaně, rozdávám vítr a stébla trávy co tiše vlají, záhadu, kterou všichni tak rádi tají, prostoupí tvoji duši a tělo, to všechno už tu bylo...

 

Zlátne slunce a klesá za horizont

V oji táhne šedé mraky ztěžklé od pozemských vod

Zpomalte kroky své

Pro tu nevšední svátost

Hostie i vína je tu pro Vás víc než dost  

 

Nastavte dlaně

Rozdávám vítr

A stébla trávy co tiše vlají

 Záhadu, kterou všichni rádi tají

Prostoupí tvoji duši i tělo

To všechno už tu bylo

Ta stejná chvíle

Ty a Já

Ten věčný návrat téhož

Nekonečný vesmír a dané kombinace

Já se k Tobě vrátím

Pro mrazivé chvění, závrať i radost

 

Klečím v hlíně orných polí

 Ten pocit sílí a nic to nezmění

Všechno už tu někdy bylo

A pod kůží se nám to vpilo

Ta stejná chvíle

Co odlétne pryč na chvíli

Jako pyl z motýlích křídel

 

(Hanuš Šparlinek 8.4. 2021, věnováno Friedrichu Nietzsche)