K rozloučení
K rozloučení
Co hodin, dní, ba i nocí deštivých
já s písní na Tvá hleděl okna,
však marnost, smutek na mě dých,
hlas zadrh se a zmlkla moje loutna
Proč dále měl bych šeptat slůvka snivá
když odpovědí Tvou je mlčení
vždyť letí čas, již málo mi ho zbývá
tak nečekám zda dáš mi znamení
Však pravím Dík - jsou i jiné květy
na nivách, kde se toulat smím,
tam tváře mojí, rozbrázděné léty
se Osud dotkl křídlem motýlím
Tam skví se květ, co něžně hlavu kloní
a možná uvěří i na zázrak,
ač cesta dlouhá, já přece půjdu po ní
a nespustím již z toho květu zrak
Beze mne, vím, Ty půjdeš svoji cestou,
snad k modrému moři přivede Tě zpět,
však jiné ženě zpívám píseň tesknou
a od ní jen očekávám odpověď
Komentáře (12)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
Dnes mi to neveršuje tak bez rýmů : tohle se mě dotýká,možná to chápu jinak než to bylo psáno (nejspíš tak jak potřebuju :) )ale dílko je to nádherné a hluboké..Lucijena
17.03.2007 17:37:00 | Lucijena
Modrá je barva míru, klidu
semínko snědla jsem jak lék
a žlutá sluncem proteplená
hřeje do zad, to bys řek´?
Na cizí názor někdy dám ...
Plnost po okraj
volné louky, pole širá
možná ty barvy
pak motýl v křídlech sbírá
Ten zázrak - to je život sám
Léta a barev plné sklínky
coby batole s nadějí se vzchopit
vstaňme znovu, jako z plínky
a chodit je lepší než se opít
15.03.2007 12:15:00 | ni.va
"křídlem motýlým" oprav si - motýlím ;-)
Modré stránky určitě nejsou bažinou,
nepohltí tu, co hledáš,
Ty bez ní klidu nemáš,
Tvé verše cestu návratu zas rozvinou... ;-)
13.03.2007 23:24:00 | Levandule
klaním se básníkovi... není co dodat, naprosto výstižná myšlenka... žít se má dál, tak do toho!!!
13.03.2007 20:55:00 | Jedůfka
Ta píseň tklivá
mé srdce jímá...
o jediné bych věděla
co vrásky prohloubit snad umí
však vím co vím
ne...to by neměla...
máš pravdu...taky mi tu chybí...
13.03.2007 20:48:00 | no
..když je to tak jak říkáš..zpívej..ať Tvá píseň..
letí až do oblak..ať slyší ji dobře..i ten něžný motýlek..
..hodně štěstí..až budeš ladit loutnu i hlas.. :-)
13.03.2007 20:45:00 | isisleo
