Anotace: ...
Srdce změklé naivitou
Podlehá tlaku života
Staví si kolem sebe stěny
Vždy když znovu ztroskotá
Zavře bolest za bránu
A zahodí klíč
Kdy ji bude ignorovat
Třeba zmizí pryč
Příliš smutné
Aby slzy mohly téci
Příliš důvěřivé
Aby se odmítlo znovu svléci
A tak kousek po kousku
Ztrácí sebe sama
Panty lety zrezivý
Navždy zavřená zůstane brána
10.05.2021 22:14:19 poslední
Kdosi jednou pravil, že bolest prý nežije věčně. Budem tomu věřit? Už vidím ty mršiny bolestí, ale to už mne fantazie zase táhne kamsi :D Chválím.
11.05.2021 11:02:41 Klára Němcová
Ach ten kdosi, se asi příliš vyžíval v klišé... jiný kdosi mi říkal, že to není zdravé.
Kdosi kdesi věří v cosi
škrábajíc losy
životní loterie,
co nikdy nevyhraje
Mršiny bolesti rozežírány sbelítostnými supy v krajině nostalgie...krásný obrázek
Děkuji za chválu :) až se z ní rdím
11.05.2021 17:51:28 poslední
Páni, to je představivost! Až jsem ztratil slova
11.05.2021 21:42:42 Klára Němcová
Však oni se opět brzy najdou, tím jsem si jistá. Na to tě mají příliš rádi :)
07.05.2021 10:15:59 petrzal
Dobré - jizvy zůstanou jako vzpomínky, ale úplně se zavřít je přeci nemožné