Výročí

Pohladit na duši chci slovem tě,
byť den je dneska pošmurný.
13. jsi zachránilas mě konkrétně,
a zahnala život tak nestvůrný.

Ovíváš mě smíchem svým,
když vedro suší mojí mysl.
Já za to tě líbat smím,
podivný pocit mou hruď stiskl.

Dechem mě hřeješ na kůži,
když mráz řeže nesmírnou krutostí.
Omámený jak motýl na růži,
cítím štěstí zarůstat mi do kostí.

Já za to tě muchlat stále budu,
jak polštářek ve tvaru srdíčka.
Za světlem tvým ve tmě půjdu,
jsi milovaná holčička.