Naposled

Jsi hezká jako vodní hladina,
jsi hvězda, která zhasíná.

Byla jsi krásná jarní květina,
teď uvadáš a v duši zmatek
a zase bídná hodina,
byla jsi totiž jediná,
která nespí, která nevzlíná.

Možná si vzpomeneš na básníka,
co šeptal verše,
když se duše trápila,
možná, že zapomeneš tak rychle,
jak tahle báseň z displeje naposledy zabliká.

Úděl básníků je milovat a nebýt milován...