Ranní pohled

Temná chodba dveřmi dýchá,
že je noc a čas jít spát.
Obloha z hvězd koktejl míchá,
pro sny které mám moc rád.

Na stole již pohár prázdný,
netrpělivě ve světle TV mává.
Den již překvapení nečeká žádný,
snům jen vládu předává.

Na víčka mi rety kreslíš,
přání krásných sladkých snů.
Při měsíce světla nesmíš,
dopustit ať procitnu.

Po snech s tebou totiž mívám,
nejkrásnější ranní úsměvy.
Proto s láskou se na tebe dívám,
jak na zázrak když se mi vyjeví.