Večerní

K oblakům z ohně stoupá,
jiskra zlatého průletu.
Doba je možná zlá a hloupá,
v srdci se ale nepletu.

Miluji chuť marcipánu,
tvá kůže chutná stejně.
Doteky utopím v oceánu,
ve hře hrané neveřejně.

Oslaď mi večer,
tichým souhlasem do tmy.
Touhou bych až brečel,
jak moc chci býti ten kdo smí.

Teplo tváře tvojí cítím,
jak hřeje můj zrychlený tep.
Podléhám rád kouzlu sítí,
hvězdy mají dneska slet.

Opilý tvou noční vůní,
ztrácím pouto s rozumem.
Obraz nebe v srdce tůni,
starosti teď odsune.