Světluška

Stíny tvé světlo rozpustí,
jak cukrkandl na jazyku.
Dlaně mé tebe už nepustí,
pohlcen sílou jsem okamžiku.

Nasaji vůni tvého pohledu,
zahřeji se letmým dotekem.
Odolat tobě já lásko nesvedu,
když stávám se znovu člověkem.

Pojď se mnou světluško,
temnotu odhrnout z životů.
Polibek tobě dám na ouško,
láska má velkou hodnotu.