Vděk

Vděk

Když už tu klečím na kolenou,

jak střepy citů zametám,

mohla bych duši zkrvavenou

vypustit s vděkem do světa

 

Aby ti mohla poděkovat

za světlo touhy v temnotě,

za něhu, co jsi uměl schovat

do slov, co zněla někdy zle

 

I za tu bolest z opuštění.

Muselo přijít, já to vím.

To, žes tu byl, to všechno změní,

svět bude místem nádherným.

 

Jen až ty střepy pozametám,

setřu tvé jméno ze srdce

a jitřní vítr vanout nechám

v záclonách nocí bez konce

Autor Lexi, 10.08.2021
Přečteno 147x
Tipy 14
Poslední tipující: Iva Husárková, Protos1182, Marten, blues, Alice Ptáčková, mkinka, paradoxy
ikonkaKomentáře (5)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Děkuji vám všem za vlídné přijetí mých slov.

10.08.2021 20:30:20 | Lexi

Hezká, má melodii, rytmus, myšlenku, líbí se mi.:-)

10.08.2021 12:27:36 | blues

Moc zdařilé

10.08.2021 11:54:57 | Alice Ptáčková

Báseň plná bolesti. Mistrovsky sepsaná.

10.08.2021 11:09:58 | mkinka

oblibuji tvá díla i lka:)

10.08.2021 10:57:33 | Sonnador

© 2004 - 2022 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí