Paradoxní pohádka

Ty oči.

proč jsou tak hluboký? 

Ten dotaz je asi pradědeček všech balících hlášek. 

Už knižní hrdina se na tohle ptal. 

Ale fakt mě to zajímá.

Promiň, jsem klišé. 

 

Co skrýváš?

Romatický hrdina, 

ale se vším všudy, 

bolest, útrapy, láska,

nedůvěra, zklamání,

bezvýchodnost?

Vše, co v tobě je-

je to moje hlava?

Moje představa?

 

Ale stejně.. 

zaklínám tvoje oči,

Bože.

Co to v nich je? 

Ta moje představa? 

 

Představa o lásce trvající desetiletí. 

Od dětství až sem. 

Přeseká keře, porazí draka, 

trpí a miluje, 

nevěří sobě, nevěří tobě. 

Paradox momentu.

 

Paradoxní pohádka!

to je to, 

co tohle celý

tady teď je.

Tajemno a přitom otevřeno,

Teplo a přitom taková zima, 

Světlo v té nejtemnější tmě, 

Hladina je to nejhlubší dno.