Ende

Ptáš se mě proč nemám radost, jak bych ji moh kurva mít?
Vysrala ses na všechno, samozřejmě včetně mě, chceš to teď všechno vzít?
Neexistuje nic jinýho co dokáže tak zkurvit den, mám to celý ukončit a říkat tomu klid?

Od mala jsem zvyklý rozbitý věci opravovat, ale vztah prostě není věc,
Ale na snahu to všechno zachraňovat nestačí fakt jedinec.
Všechno se rozpadá pod rukama, možná stačí pustit pěst,
a všechno to dopadne na zem, co je tohle za zvrhlý trest...

Nejspíš si si nevšimla, ale začínáš mě tak rychle ztrácet,
říkal jsem ti jak na tom jsem, ty jsi to však neřešila, nechala mě dál krvácet.

A teď už vážně nemám sílu, pěst začíná povolovat,
vztah rozežranej zevnitř, stejně jsem chtěl pokračovat.

Důvěra se vytratila, nahradily ji prostý lži,
už je jen otázka času kdy i to nahradí slzy(?)