... víš

Víš když tu nejsi
a celé nebe již shořelo
zůstala v zrníčkách cest věčná stopa
nenápadných popřených radostí

víš když tu jsi
vlnami odlivem třísky z lodí
se dotýkají ticha
a třeseš se zimou
kde tě nechávám na pobřeží

a s přílivem bosých vzpomínek
ještě nese tě v náruči
můj stín
tvůj stín
ke krvácejícím sluncím chladných rán

lístek jitrocele na dlaň
tebou dán
ulehá zas vln rosou nocí
do postele s přílivem
s nímž mě roztříštíš o útesy
naše láska je jiná
je si
a jen my …
směle se sní rozdělíme
že za hranicí tu naši oceánskou píseň
spolu v citoplavcích lidskosti
tichounce rozezníme
v bídě tepající zimě víš
zase jsi mi blíž
jsi jiná
jediná a při mně ...