Podzimem ti vlasy voní,
když prsty bloudí mé ti hlavou.
Poslouchej jak srdce zvoní,
myšlenkám v nichž přání plavou.
Vůně na kůži sálá z polibků,
a hřeje v slunci slábnoucím.
Lásce spousta vyrostla pomníků,
dušemi básníků stárnoucích.
Podej mi dlaní trochu sebe,
bude tě chránit před zimou.
Ráno už jitro trochu zebe,
a já nečekám tu na jinou.