Svobodný Král Ba ...

Anotace: ... ..

:*
měl ji
jen rád jako
každou hvězdu
nechávala
jeho zemi černá jadýrka
dávno to je
co svatební kvítka rozeslala
když z nebe sjela fialová svítivka
a nová bouře
koncem noci chtěla básníka

měl ji
jen rád
jako * ?

než jeden jediný z těch blesků ohnivých
rozťal strom i časů básnivých
a listím padalo si směle
na žalem orosenou
oázovou zem

jen jeden jediný tenký jak nit
jak peklo všech smrtí ledových
pronikl srdcem
a přišpendlil duši mou do shnilého herbáře trudomyslných …

ale co když ne
když zem porodila jablko
a řvala

ó jak řvala vyslyš mne … !

vyslyšel ji černý kryptorožec létající sfingy
do zlaté zahrady té dívce srdce dal
obrovskou silou šel do slibů plivl
lhal a úpis osudů za srdce v temnotě do monogramů matrik
podepsati přikázal
a dál a dál své ego kázal
až z vesmírného kanula krev na oltář
co v růžové perle dílo vykonal ...

tak černý kryptorožec
má ústa nadobro roubíkem strachu svázal

já ztratil oči
on se smál

nože běsů chmurných červů do tmy mých zraků házel
a vraždil tak to ticho
v němž čas můj vykrvácel

od těch věků cituplných kovů
ač víla stromová
básníka objímá
nezarůstá dál ta rána morová jak hvězdy rovu
jak náramek
co marností co bídou prosí o únik i o ústa …
:*

…

když černokněžník díky satanově bibli
to okno zatřel voskem
horečnaté slunko
slzy rozkapalo
a v jizvě
po letech seschlé veršem
se náhle mé hnisavé jméno s puncem ukázalo !

prosil jsem i Boha
ať tu ránu zavře
do lesa též svoje klacky hnal
ty nohy dřevěné
ty ruce dřevěné
chtěl slepit pryskyřicí kde jedovatý posel šípy do mě rval

„mnoho let jsi pro život
a prsten kolem krku lásku ti navždy vzal“
...

můj duch však uniknout dokázal
ač mé zdraví již chatrné nad propastí léků držel jasný Bůh
žádal jsem Jeho
ať mě už pustí
že už se směji všemu nazdařbůh
chééé chéé
co zůstalo v modré světlotě jak tetřev milencům
tak jsem přišel o tělo
hluše i o dům
později o srdce duše
a navěky věkův …
J's .. mrtev

dívka se stala sluneční královnou
sama

veselí rytíři touhy ji začali sloužit na planetách

a mě
Bůh dál vesmírem provázel ...
až sluneční královna
vyřkla ze srdce modlitbou
jiřičko leť
…