Tak málo stačilo

Cit s láskou zpáteční tuze všem přeji,
závidím však lidem, kteří ji znají.
Závidím lidem, co smějí co chtějí,
závidím těm, kteří svou šanci mají.

Těžké sny o Tobě nedaj' mi spát,
trpěl jsem bez spánku, v polosnu jen.
Nechci hru tajnosti už dále hrát,
nemám však sílu jít s pravdou svou ven.

Ze strachu ze ztráty deziluze,
stavím se na zadní, city zmítán,
vystaven příšerně silné touze,
hloupě jsem Ti citově odevzdán...

Tak málo stačilo k tolika citům,
tak málo stačilo k návalu emocí,
ve snech si vymýšlím, že se mnou jsi tu,
tak málo nutí mě milovat do noci.

To všechno dokáží Tvé oči vesmírné,
to všechno dokáže Tvá krásná tvář,
S Tebou jsou i chvíle skutečně nesmírné,
oheň mé lásky zpět získal svou zář.