Živé Knoty

Živé Knoty

Listopad ulétl večerem
Štěkala v něm tesknota

Moje černá medvědice

Knoty se sešly u postele
kde ležel jsem psychicky přibitý
a vosk se tiše rozléval
strachem

než mne nemoc
dostane zpátky úsvity
ponorkovému času
v ústrety

Ta bezmoc prosícího syna maminko vrať se
dnes neumírej
spálila mi prsty o mříže od blázince

Lomcovat mříží od života?

Marně

Knoty dne

vosk jste zase chtěly ?!

Na oknech teče noc švestkovými těly
u popelnice nacházím láhev
s kapkou slivovice
a připíjím s ní na život básníkovi
jestli přituhne
ulehnu tiše do krabice

Těší se snad láska
na mé srdce ?

Těší se snad i pecka
jejíž kyanid mě vezme bůhvíkam

Či svůdná střapatice mi protne dýkou noce
číhající šelmou budu milován ?

Knoty

vosk pomalu si sály
až jsem rozsvěcel blonďaté vlasatice
a chtěl je vyrvat v sobě
a zahodit i to tepavé čiro
skrze nějž se smály
vzpomínky růžolícé
v slzy
na citovém hrobě …

A knoty ? Stvořily své svíce !

Ti milenci nocí
rozechvělí
v martyrii ve svitu bez Měsíce
nastoupili na cestu
k nebeskému vozu

a já šel tam kde Velká Medvědice
kde básní všechny sny navždy

potemněly

Osvobodily mne lásky ke smrti ?
Osvobodily mne lásky k životu ?

Zmizel jsem domů tiše do věčnosti
Zmizel jsem navždy a světlo už je tu

Autor J's .., 25.11.2021

Přečteno 140x

Tipy 6

Poslední tipující: Iva Husárková, Psavec, Sonador, Fil