Občas mám pocit, že procházím bitevním polem.
Za zády všude plameny, na zádech nápis "sbohem".
Zamnou se všechno rozpadá, cesta zpátky dávno není.
Já už jsem příliš unavený, nestíhám léčit mý zranění.
Padlo spousty slov, spousty obvinění. Já přišel o svý přesvědčení.
Moje nekonečný přemýšlení, způsobuje jenom utrpení.
Všechny rány zničehonic zmizely.
Odešly s pocitem samoty.
Důvod proč jsem šťastný?
Jsi to ty.
Musel jsem ztratit sám sebe,
abych mohl najít tebe,
aby jsi mohla najít mě.
Udržet mě na tý cestě.
To se ti povedlo, já se ti celý odevzdávám.
Miluju tě.
A nechceš příliš? Láska neřeší nic, ale může všechno. Ne vyřešit, ale jen změnit. K lepšímu? K horšímu? K obojímu, to je život...
26.11.2021 12:05:52 | Lighter
Oslovilo.
26.11.2021 10:10:22 | mkinka
Někdy musí člověk spadnout až na úplné dno, aby se od něj mohl odrazit a být zase šťastný
26.11.2021 09:49:00 | Marry31