Vedle tebe na polštáři

Měsíc tajemnem tě svádí,
ale ráno s tebou neposnídá.
Stříbrem světla se předvádí,
jen si bliká nepovídá.

Jak on večer na obloze,
leží s milým úsměvem.
Tak já ve své diagnóze,
jsem polštářem objeven.

Než sen víčka ti zatlačí,
vedle tebe ležím lačný.
Až svět se k Slunci otočí,
budu tam zahalen mračny.

Mračny snů na kterých andělé,
sedí když přání plní nám.
V srdci hudba jak v kostele,
a láska víra co přijímám.