Copak já můžu konkurovat krásné té slečně blondýně
co seděla ti na klíně a ty jsi se tak smál.
Já máma od dětí,od plotny a od zahrady
co když je potřeba tak vždy je tady
pro Tebe!
Já utrápená vším čím jsme spolu prošli,
ona mladá ,štíhlá
bez starostí a bez dětí
Ty taješ v jejím obětí
jako kostka ledu.
Přesto snad mám něco co ona nemá
jsem tvoje žena.
Bojím se však.že dnes to nestačí!
Hodně citlivé a hodně hezky napsané. Držím palečky, ať to i dnes stačí...
18.03.2007 16:05:00 | Lorraine
děkuji vám všem za krásný komentář
...co pro jednoho by bylo darem,pro druhého je všední
asi už samozřejmé...
18.03.2007 15:25:00 | Zlatičko
Chápu, nevím, co dnes stačí, bo nestačí, to musí každý vědět sám, co od života chce a čeká. Citlivá básenka.
18.03.2007 14:33:00 | NikitaNikaT.