Stýskavák

jsou vzácné zimní geneze
kdy kutálím se po něze
nabaluji vločky
sněžné zemi
jsem koule
pro tvé rozechvění

první velká
druhá bříško
ze třetí už mrkva kouká
na omokřené mé tělíčko
snad bude stačit
bílá louka

a až milá si mě všimne
knoflíky z uhlí
dá ojíněnému kabátu
zatím vítr se vine
plácá na mě sníh ve chvatu

proč přeje si abychom ztuhly
proč pometla mi daj s ledem
a na hlavu rendlík z truhly
co kdysi tišil
na kamínkách čaj s medem ?

ajajaj zas milerád
zahřál bych v zimě ženy
dřív než budu zasněžený
dřív než budu sněhulák
on roztaje
a co pak

když stýská ...