Pátrám pohledem po ranní rose,
kde hvězdy toulají se zrána.
Myšlenky u tebe ale skončí zase,
ty mnou jsi nejvíce milována.
Klouzám se mizející tmou,
před mrazem chráněn srcem hřejícím.
Stíny z povzádlí chabě řvou,
vzdáleny jsou mým hranicím.
Dimenzí nad časem ti posílám,
polibek do tvých lásko snů.
Sílu z té představy nabírám,
jak zvládnout všednost dalších dnů.