Ve zvonu

*

Ve zvonu
~~~~~~
I.
Den dává obraz rozmluvy
rozezní zvon se v dáli
to lidé po mši nedělní
zpět domů pospíchají

Mě klid se daří udržet
i když mi v srdci leží
těch nekonečno sladkých vět
a prázdno u mých dveří

Jsem dnem i nocí ve zvonu
v tom kostelním jak srdce
a odraz každé vteřiny
zní láskou pevnou k tobě

Jak snadné bylo vzít si víc
a nepřemýšlet o tom
jaké to budou pocity
že budeš víc než touhou.

Vídat tě, chtít víc
vždyť já vím
všechno si dávno věděl

Jenže i ty jsi bláhový
a nabídl své srdce.
Teď houpe se to srdce tvé
a houpe se i moje

a lidi kráčí z kostela
zas na sváteční oběd.

II.
Tam ve zvonu
se sejdeme
a budeme znít krajem
dvě srdce láskou svedené
ať jsou nám tóny rájem.

Tam ve zvonu
se sejdeme
a budem hlásat lásku
dvě srdce v jedno spojené
visící na provázku.

Tam ve zvonu
se sejdeme
a šťastné budou tóny
o písni krásné, vzájemné
o síle kterou plodí.

*