Káva

Tvé jméno olizuji na rtech,
když ze sna mluvím k polštáři.
Překonána je rozkoš v dortech,
sladkostí kterou nosíš ve tváři.

Motám se cestou příběhů,
co noc mi v mysl přináší,
Hvězdy mě čekají na břehu,
než paprsky dne je vyplaší.

Pojď nasávat společně vůni,
kávy ranní jen tak potichu.
Srdce jak zvon mi z tebe duní,
jsem zmaten myšlenkou po hříchu.