K svátku

Když svátek slaví moje nejmilejší,
já duhou přizdobím si sváteční svůj šat,abych byl nejkrásnější cele v zemi zdejší,
až jí půjdu dneska blahopřát...

Kus oblohy ukrojím jí do košíku,
tak nádherně se jejím očím podobá
a vedle položím i pár neskonalých díků,
za to ,že je zde na zemi se mnou a andělu se podobá...

Pak na stůl sváteční do svícnu vložím létavici,
by ozářila blažené nám líce,
my do očí si hledíme, tím všechno se dá říci,
v té vteřině tajemné je neskonale více...

Přichystám Ti červánkové meny
a na zdraví Ti připiji průzračnou vodou z pramenů,
které omývají krásnou naši zemi
a dávají nám možnost prožít tolik krásných dnů ...

Dřív než půjde slunko na lože své spát,
na nebeské terase, vypijem si kávu z pohárku
a do dlaní ti vtisknu srdce svoje,které tě vždy bude milovat,
ať blízko budeš, nebo na dálku...