Odsouzení

Prsty tvé okvětní lístky,
hladím a saji vůní tvojí šíje.
S přesností a citem pianisty,
když polibkem tvé tělo myje.

Svíjím se v křeči opojení,
omotán kolem tého světla.
Povzdechem čekám na znamení,
zda mé ataky již četlas.

Slábne tvá obrana duše,
podléháš jak já těmto proudům.
Opilí světlem od Venuše,
poddáváme se duše soudům.