Tvůj smích zvoní, jako hrana

Tvůj smích zvoní, jako hrana,
kterou vybrousím do hladka
budí mne hned časně zrána
polibek sladký, jako pohádka

Když vrby ozdobí
trs jehnědů z plyše
slunce svou sílu násobí
a zjara o tobě sním tiše

Když se pylem vyzlatí
včely k ní láskou vzplanou
zima se nadobro vytratí
jen ty zůstaneš dále pannou

Tvůj smích medem voní
však kdo z vás ho okusí?
Za letní noci rosa slzy roní
jako ten,kdo se o Tě pokusí