LÍNÁ KOČKA

 

 

LÍNÁ KOČKA

 

 

už málem i ze vzpomínek

mi vyšuměly ty časy probouzení

kdy jsem začínal o lásce roztouženě snít

kolena se mi podlamovala závratí

při každém náhodném míjení se zhmotnělým snem

 

do prvních veršů jsem pumpoval srdcem to

co zdálo se zjeveným zázrakem

jehož se sotva kdy budu smět třeba jen zlehka dotýkat

aby mě při tom nespálil téměř na popel

 

a jak mě čas vlekl kamsi stále dál

láska si se mnou pohrávala jak kočka s myší

své drápky do mě zatínala až do krůpějí krve

a smála se přitom potutelně tak

že jsem chtěl skočit jí do tlamy já sám

bál jsem se ale vlastní smrti víc než jejích ostrých zubů

až mi ta krásná kočka znenadání umřela místo mě

a já ji pak léta chodil na hrob tajně oplakávat

aniž by někdo tušil proč mé úsměvy se rozvoněly pelyňkem

 

i beznaděj ale mívá svůj poločas rozpadu

a může se lámat když to už skoro nečekáš

 

ve chvíli náhle z nebe padajících hvězd

jsem se zničehonic sám stal kočkou na číhané

zatímco láska se proměnila v myš

která mi kolikrát sama do cesty nadbíhala

abych si s ní mohl lačně pohrávat

div ne jak ona se mnou dřív

 

jak se však postupně unavil i čas

ta kočka dnes ve mně už jenom líně odpočívá

a myškou lásky nechá se klidně šimrat i po čenichu

vždyť zuby jí už stejně všechny vypadaly

a raději na slunci vyhřívá si hřbet

než by se trmácela kdesi po střechách

 

ta stará kočka už totiž dávno dobře ví

jak se dá mlsat skoro bez námahy

když z lásky ani o ni už nemusí mít strach

 

 

 

 

 

Praha, 28.3.2022

 

https://www.youtube.com/watch?v=YhRYHXbtIvs