Jsem Ze Skla
Jsem Ze Skla
jsem ze skla
a nebe je chladné
čeká mě
lesklá
ta milující slané
.
až zas na mě padne
jsem
ze
skla
a pod ním to zvadne
proč nejsem sklo varné
co leccos vydrží
ty věříš na sklo ?
city průzračné kouřové i ladné ?
když na ně dýchneš ono se zamlží
ahoj lásko
ze skla
to jsem rád že si tu
si – je prostě poklad
křemičitan citu
.
až se znova zamiluji na mořském dně budu cukr
a ty oceány třpytů
ostrovem
srdce pluto
svítí na orbitu
.
včera hledal medvědici
dnes tak letět na kometě
mít už koneckonců klid
žít v jiné galaxii v jiném křemičitém světě
♥
Komentáře (7)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskSklo je křehké a snadno jej rozbít. ;-)
02.04.2022 12:57:55 | Friday
ano, děkuji, to jsou vlastnosti, které si uvědomíme u skla, přitom uhlík a křemík jsou relativně blízko, a tak bychom si mohli uvědomit i to, že je náš život křehký.. zde na Zemi nebo smím-li to zjednodušit na jsoucno v přítomnosti gravitačních sil... Otázka je i to proč právě uhlík nese stopy našeho života zde, proč ne křemík... Věděl snad Stvořitel z čeho naši existenci v tomto světě stvoří? ... a co ve vesmíru? Pokud existuje život na bázi křemíku, existuje na planetě nebo existuje jiným způsobem, který je nám zatím utajen? ...
03.04.2022 12:50:54 | J's ..
Uhlík asi proto, že tři šestky. ;-) Jinak jsou to už příliš vědecko-fantastické úvahy.
04.04.2022 17:35:13 | Friday
Letěl bych rád ...
Jak baron Prášil.
Přesedal z komety na kometu.
Nic bych nepopletl.
Hvězdy zdravil,
Napůl se vykoupal v mléčné dráze.
A s Orionem ?
Kouřil vodní dýmku ...
Popíjeli hvězdicovité Thé
A kecal a kecal o všem co nemá hlavu ani patu.
To by byl den ...
Fejk bych poslal Blesku !
Pustil prima desku ...
Katapult ...
Na oběžnou dráhu.
Kolem mega černé díry.
O které léta sním.
Uprostřed fontány nápadů.
Promiň ...
Zbytkové opojení!
Škálu možností jsem nevyčerpal.
Je den první ...
Dubnový !
01.04.2022 10:23:59 | Fialový metal
tak určitě je hodně možností, tady chci říct, že k životu na bázi uhlíku je patrně nejbližší vesmírná alternativa křemík... a protože se mi v tomto uhlíkatém životě nedaří najit lásku, doufám, že třeba v tom novém, kdy budu křemíkatá životní entita, ta naděje je ...a děkuji za napsání
01.04.2022 12:14:29 | J's ..
Užívejme si a jen v rámci reality vše tady a teď tak, abychom se mohli někam dál posunout psychicky i fyzicky. Vše co chci vlastně vždy souvisí s naší vnitřní rovnováhu. To, že se nám často daří jen zlomek toho co si přejeme je naší největší chybou.
Je to agresivní snaha mít cokoliv hned.
02.04.2022 04:21:10 | Fialový metal
to je relativní, to něco, může se zdát, že je to málo, jenže je to, takže by mohlo jít o tu podstatu samotnou, když teda ještě zůstanu chvíli u tohoto svého skleněného střípku, umím si představit že to jsem, a myslím, že u této skleněné série ještě chvíli budu, možná se to jeví jako sen, a já myslím, že je to ve vesmíru reálné, protože jaký život jsme schopní rozeznat v rámci našich možností, dává prostor také tomu, že jiný existuje... podobně je tomu třeba s otázkou a odpovědí, protože hledání života ve vesmíru je vlastně taková otázka a může se nám jevit, že odpověď nepřichází, jenže proč by zrovna měla přijít tzv. v naší řeči (?) ... :)
02.04.2022 10:41:32 | J's ..