U schůdků k domovu

U schůdků k domovu

Anotace: ... ..

přišel prudký déšť
co nezná hranici
a voda jako pěst stanici bořící

příchod hrobový
kytara ztemněla
růže tonuly v hukotu za šera

přišel prudký déšť jak bozi seshora
nesoucí chlad a trest
královnám do dvora

mračna slzavý ženoucí příkoří
mizící ostrovy
bezradně ochoří...

jdou duše bez těla
jdou srdcem bolavým
krajino zmizelá...

přišel prudký déšť
že jsme snad viníci
i zmlácený z cest
bloudící ronící..

ze dlaní stigmata
padají v kalné tváře
ty tváře ze bláta
a v nich krvácí nářek

tvá růže zdrcená
v černých komnatách

až je ti přestaře
a bezmoc počata

ty vodo živelná...
ty z pekla vyrvaná
ty z nebe vyhnaná

proč jen jsi rozdala
životu
stuhu smutku

je těžce
je zoufale
u zatopených schůdků

u schůdků k domovu

to všechno pro lásku
jenž?!....je navěky věků?

prohraná
zmítaná v boj bolů
a nikde smír
naděje
slunce ba ani záchrana
Autor J's .., 09.04.2022
Přečteno 174x
Tipy 15
Poslední tipující: jenommarie, Vivien, Fialový metal, šerý, Psavec, Majda, Frr, mkinka, Sonador
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Potěšila.
Oku lahodila.
Pocit zvláštní vyvolala.
Hola hej.
Ať se dílo stále daří

09.04.2022 15:35:50 | Fialový metal

Kde verše jdou poezií v černém. A jen si namátkou střihnu "...tvá růže zdrcena / v černých komnatách / až je ti přestaře / a bezmoc počata."
Pěkná práce*

09.04.2022 13:20:38 | šerý

déšť smývá stigmata smutku...

09.04.2022 09:08:04 | Frr

Bouře se přehnala
už nebičuje záda
a temná voda...
voda opadává
za sebou nechává
krajinu změněnou
a odnesla snad
i to co neměla
co duše tolik ráda
a s něhou tiše
věčně uchovává


a temná voda
voda opadává
přichází nový den
nové slunce -
a zpěv ptáků
u schůdků k domovu
zas nadějí ti zní…
i když nevěříš


...


krásná báseň, plná smutku, žalu a bolesti, přesto krásná... jako život sám*

09.04.2022 06:05:09 | Sonador

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí