Návštěvnost
...
...
Vycházející paprsky slunce,
hladí tě po těle,
než ve světle lásky,
do tmy zahalíš svou tvář.
A já zatím bloudím.
Sleduji na nebi hvězdy,
které mi neřeknou,
kudy jít dál.
Ztratili jsme směr
ale zůstal nám cíl.
Ty tančíš na mém hrobě
a já ti chci být trochu blíž.
Míjíme jednotlivá rozcestí,
životních osudů,
které by nám mohli vzít ten dar,
jít spolu ještě kousek v dál.
A tak zůstáváme ztraceni,
ve světě snění.
Kde si můžeme splnit vše,
co si naše duše přejí.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk