Ve zdech

Když korunami stromů slunko kličkuje, 

pak překrásné nám ráno do pokoje vstupuje,

v mé duši rozhostí se požehnaný klid,

že jenom v přítomnosti Tvojí mohu šťastný být...

Ne v životě jsou vždycky chvíle bez mraků

a tak uleháme do té louky zázraků 

a jeden ke druhému tiše voníme, 

že splynuli jsme v jedno dobře cítíme...

Tam na nádvoří kde se pozastavil čas,

cítíme jak protéká ta chvíle v nás, 

pak v náručí Tě princezno má odnesu, 

na místo, kde zná jenom láska adresu...