Chrpy a Šalvěje

je noc

ztrácím spánek
přemýšlím zda sníváš
a kam se ve snu díváš

je noc
pár kapek
deště
vánek
poslouchám tmu
zvenčí
klape to

okap je muzikant
a já
u tvých stránek
ty o lásce zpíváš
o slunci pro léto

víš
tobě
chci se dívat
do studánek
plavat ve tvých očích
a být zas poetou

ale dostávám lekci
mlčící a tmoucí

ztrácím spánek
a to až bude svítat
povíš mi nic nemaluj
převrhneš paleto

zase jsi svá seňorito

odemčená touhou
vidíš
oknem do pokoje prší
noc
a sklízet bude mrak

i v noci na časy se blýská
příroda očekává vláhu
a já vždycky chtěl tvé chrpy vidět zblízka
o tvých očích jsem snil
a zůstal na prahu

ano je to tak

nevstoupil jsem do tebe
neumím být slunce co rozzáří nebe

a ty zavřela jsi je

nepřipadám v úvahu
v polibku je moment lásky křehčí
potřebuješ srdce do děje

opřít se o muže na skále
vtom odkopáváš peřinu

zaplavují mě naděje

ale jen políbím tvá víčka

tvé lístky šalvěje