Probuzení

Když ráno tě probudí skřivánka hlas,
den plný pohody a sluneční jas.
Pak vzpomeň si ,miláčku, na krásnou noc,
kdy vášeň byla prudká a něhy moc.

Polibky hasil jsem tvůj veliký žár,
divokým satyrem, právem se ti zdál.
Nezkrotným milencem i jemným hochem,
ty ses mi vzdávala krůček za krokem.

Když naše těla pak splynula spolu,
duše nám jásaly, smály se bolu.
Vždyť láska nejhezčí květinou bývá,
na vždycky zůstaneš láska má milá.