Až Jednou Promoknem

cítil jsem dlouho tvé kapky
na mé kůži
tvořily malá jezírka neznámé touhy
chtěly proniknout
vsáknout se mi na pleť pod kůží
a já lhal
že první je pravá

když jsem později o samotě
svůj noční outfit svlékl
bolelo to
sedl mi za léta přesně
držel jak náplast na vrásky
od kosmetického lékaře

když jsem našel báseň o tobě
dotkla se tě a na mě padaly trakaře
nechápal jsem
že se tě dotýkám v černých rukavicích křivd
já
je necítil
a chtěl tvé slunce

víš
chtěl jsem je jenom pro sebe
protože je upřímné
a zapomněl jsem
že ty mi podáváš svou dlaň s láskou
a když jsi mi řekla ukaž svou
a chtěla jsi v ní číst

nastala zima
a první ledová slza na mé dlani neroztála

dnes prší
padají šípy nebe
jsem blízko
a moje oči jsou šedé

raději se dívej na přírodní zeleň
když zpívá voda tvoří na listech malá jezírka

a ty máš ještě čas ukrýt své dlaně se srdcem

a potom pod naším stromem prší
dvakrát někdy vícekrát

až jednou promoknem