Duše lásek
Duše lásek
Anotace: ... se nevrací ...
Snáší se vločka shůry,
už do nebe se nevešla
a padá zpátky k zemi.
Duše, co včera odešla…
Snáší se chladná krása,
ve svém bělostném rubáši
z ledových krajek tkaná,
vítr jí zvolna unáší.
Já chytám jí do dlaně,
tu duši lásek včerejších,
doufám v nové vzkříšení,
v naději pro dny zítřejší.
Krása vločky prchavá,
teplem mojí dlaně taje.
Stojím tu vrostlý v zemi,
a ona jde zpět do ráje…
Komentáře (11)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk22.03.2007 13:10:00 NikitaNikaT.
Ten začátek je nádherný, ale vločky už raději ne ... už mě je z teho počasí špatno, třeští mě hlava, je mi mizerně ... chtělo by to něco Sluníčkovýho, nemáš tam ... ? :o)
21.03.2007 20:30:00 s.e.n
Krásná básnička.Malá lehoučká vločka a jak zaujme.
A jaký umíš vykouzlit příběh.Zase obdiv!
21.03.2007 14:28:00 Levandule
Vzpomínky? Ráj v otaznících? Pro koho?
Nejen v myšlenkách... i v dlaních ho máš...
na dlouho... ;-)
(roboti říkaj, že i ráj má své DRNy) ;-D
21.03.2007 13:33:00 Čekanka
A to na ty vločky lidi nadávají.Proč, vždyť v tvém podaní jsou tak nádherný
