Svet kde lide sobe rikaji veci ktere jsou ci nejsou duvodem k zivotu,tot zivot bez gest a emoci....jsi mou nadeji i nemoci....svet ve kterem ziji,neni vidno konce....snad zalije ho casem i to slunce.....vidim zradu i smutne dny....jeste nechci ani myslet ani v ocich videt to co nevyhnutelnym se stava jest......prijde den kdy salva slz a vraceni se v mysli....vzda mi hold a cest....v rakvi vkladan,hluboko do temnych brehu.....vlozim minci do prevoznikovych rukou a jen pouhou mlhou stanu se.....v mysli snad navzdy zustanu...
Příteli ty už ses pohřbil tolikrát...a tolikrát jsi povstal... jsi tu...a smutníš... a píšeš moc hezky...vypisuj se, z toho, co cejtíš, klidně roň slzy, zatra, klidně jooo...bolest bude možná menší a ty se třeba zas lehčeji nadechneš:-)**
23.01.2024 16:17:00 | cappuccinogirl