Čtu pravdu

Čtu pravdu

Anotace: někdy...

Rozložené noviny
Ticho večera
Smutek se rozléhá
V každém koutě tikot hodin zní
Nikdo z nás není bez viny
Odcházíš za šera
Já jsem ta co denně ti podléhá
A ty topíš se co chvíli v ní

Na okamžik krátký
Odhalíš ze sebe o něco víc
Nezbývá než předstírat
Že jsem si o kousek blíž
Odeslat zprávu po větru
Zanechat stopu něhy
To dnes nemám v rozpisu
A ty sám nevíš si rady

Nechme to plynout
Ze strachu potom
Tvé smutné oči vzhlédnou
A co je na tom
Láska je slepá
Jen pár okamžiků
Je průzračných
Lhát se prý nemá
A těch pár slov pravdivých
V očích tvých
Si přečtu sama
Autor Jitka, 21.03.2007
Přečteno 362x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Četl jsem to několikrát a marně se snažím přijít na to, proč jsi to zařadila jako báseň.
Né že by nebyl obsah "zajímavý", ale prostě báseň vypadá jinak...

22.03.2007 02:23:00 | foxman

Zachytit pravdu, číst pravdu. ... A nechat to vše plynou. Slova co znám a prožívám. Povedla se.

21.03.2007 21:19:00 | Gregy

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí