Srdečných Sedativ

prázdným květináčem
chceš nabrat vodu na kytky
donést ji do pokoje
kde jsi
rozsypal zem

prázdným květináčem
jsi šel
na tekuté zážitky
a rybku a malou duhu ještě v něm

co se stane rybí duši
když nemůže dýchat ?

prázdný květináč
jsi utěsnil jílem

až mezi námi ...

vznikla hráz co píchá
a duše dívky oblékla se v bílém

procedils mezi zuby

slova o květině

ať je tvoje služka v roli s kobercem

...

dnes jiný povrch roste na bažině
a ty chceš ať prší
ať déšť je se sněhem

a očistí sen -

prázdný květináč ?

uvízl na hladině
ve stojaté vodě
očím nevěříš

tady nelze věnovat se ani rybařině !

… a služka na tvém klíně
kvítek nedrží

...

prázdný ses vrátil domů na koberec
do pokoje v zimě
kde sen i den byl živ

i na zemi hlína je ticho po pěšině

že jsi vzteklou dívku
měl s láskou s křídly dřív ...


tak skončené city jsou přetěžké břímě

slzami zapíjíš

srdečných sedativ