Žízeň

Ze tmy oblohy světla tečky,
padají k němým zrakům nás.
Přání vypouštím jak dárečky,
ty více než tušíš uděláš.

Jen světlo tvoje přebíjí,
tisíciletý úkaz andělů.
Bez lásky já jako-by nežiji,
stvořen jsem k tomu účelu.

Když po mém boku Lásečko,
cítím teplo tvého bytí.
Mám jasno kde je moje místečko,
Jsem poutník na poušti - a ty jsi moje pití.