Zdroj

Když nebe úsměv neodráží,
jen v stínu mrakem tvé sny chladí.
Zachytím tě do svých paží,
kde srdce strachy vždy odvádí.

Může vzduchem slota létat,
úsměv duše zůstává.
Srdce spolu začnou splétat,
koš kde lásku nechává.

Zmrzačená duše je když lká,
když ochabuje štěstí sval.
Doba ale není zlá,
když naděje jen zvolní cval.

Tys Beruško mým zdrojem síly,
když energie souzní v nás,
Bez lásky by jsme se zbláznili,
a zapadli do šedi mas.