Nejsem znalec hloubení smíchu,
ani jedinkrát o břehy jímavé
jiskřením nezvlnila mi zem.
Mé vyprahlé zálivy něhy…
…do ticha před bouří,
než uvede svět v zátiší kradmých doteků,
kůže Tvá mi návodem,
jak splynouti s břehy
neslyšně a poslepu,
samoty Tvé obinadlem být…
…a něhy snad postačí,
jako omítku po zdi lze ji loupati
a stud řine se
hloubením
z domu útěchy
z nitra…