whisky taur 7

slunce

když odcházíš léto
pomalu mizí sen
maják chvíli svítí
k zimě
a já podzimem
budu skrytý
hřejivým pyžamem

proč moře rozedraných
zná cáry z prostěradel
kdo v nich zakotví
kdo pluje že tě sváděl
k vlně citů

slunce

já dnes kotvím whisky
protože nejsi tu

listí je barva a v barvě ametysti
kamínky žijící
s leštěným havranem
na ebonitu

na poličce
ke vzpomínce noci
vlním jenom ploutví skleněných soucitů

protože nejsi tu

někteří muži znovu jdou k dívce střapaté
zvednou kotvy
že dešťové kapky plují na šňůrce a svítí po ztrátě

…