..do závějí

dopřejeme si
ještě to poslední co zbylo
co bylo
vždyť nikdo jiný neví
a i kdyby tvrdil že snad tuší
my ani slovo
..hluší

půjčíme si tu chvíli
zašedlou z tenkrát
z kdysi
ze stránek rozpitých
kde nečitelné rukopisy
slíbily víc než
na svých křídlech
unese milosrdná lež

lež..
najdu ta místa
poslepu, potají
po paměti
a slzou procitnutí
nechám všechny květy
co rozvinula plátna na tvém těle
nabídnout nektar
každé včele

a to je celé
čas je pevná mříž
a úzká oka sotva prstům přejí
za letmé pohlazení
díky
..
odcházím do závějí