Ropucha

Při otevřenèm okènku

Čekám na svou panenku

Ona však nepřichází

Na srdci mě z toho až mrazí

Vítr fouká do okénka

prozrazuje mi kde je má panenka

Prý se s jiným prochází

Ode mne navždy odchází

Slzy mi stékají po tváři

Dnes nemám nic na talíři

Zlost na povrch propuká

Chce aby se z ní stala ropucha